Dědictví vždy předchází smutná událost, ale takový je život a nakonec se pozůstalí musí postarat o praktické stránky majetku zesnulého. Dědit můžete po příbuzných, ale na základě závěti i po cizí osobě. Ovšem podle toho také probíhají některé procesy a je nutno dbát i na povinnosti vůči státu, zvláště v oblasti daní. Dědit se dá podle občanského zákoníku na základě několika právních úkonů. První je závěť, druhý dědická smlouva, kterou starý zákoník neznal. Je to zvláštní typ smlouvy, kterou mezi sebou uzavře zůstavitel s dědicem nebo více dědici.

Ve smlouvě se dohodnou na tom, kdo co zdědí. Pokud zůstavitel nesepsal dědickou smlouvu ani závěť, stane se dědicem osoba určená zákonem. Ovšem pozor, děti zemřelého dědí vždy, pokud zůstavitel nesepsal zároveň listinu o vydědění. Při neexistenci výše uvedených listin se dědí podle zákona, který rozděluje dědice do několika tříd. Pokud neexistuje dědic první třídy, následují dědicové třídy druhé a tak dále.

Dědické řízení probíhá u notáře, který připraví potřebné podklady a stanoví termín. K nemovitosti je třeba mít připravený cenový posudek, který v současné době může vydat i realitní makléř. Jestliže nemovitost neužíváte a budete ji chtít po skončení dědického řízení prodat, dbejte, aby cena byla co nejreálnější. Nemá smysl dohodnout se makléřem, jak si mnozí myslí, aby stanovil co nejnižší cenu, protože „díky tomu“ zaplatíte menší poplatek notáři. Pokud nemovitost následně prodáte za vyšší cenu, budete muset rozdíl až na výjimky doplatit na daních z příjmu. 

Poté, co proběhne dědické řízení, dá notář pokyn k zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí. Pokud jste ve zděděné nemovitosti nebydleli, a dokonce ji neznáte, či jen velmi málo, bude třeba, abyste si ji zkontrolovali. V prvé řadě je to kontrola zápisu na katastru nemovitostí. Mělo by tam být zapsáno, kdy byl dům zkolaudovaný a zda je užíván podle platné kolaudace. Jestliže tomu tak není, je to právní vada a je nutno ji odstranit, aby bylo možné dům bez komplikací prodat. 

Také je třeba ověřit, zda na nemovitosti nevázne žádné věcné břemeno. Může tam být věcné břemeno dožití například pro partnera zemřelého, ale i jiné, například právo cesty, nebo zemřelý nemovitostí ručil někomu z příbuzných na hypotéku či jinou půjčku. Ale také tam může být věcné břemeno nějakých inženýrských sítí (kabely, kanalizace ve vlastnictví různých energetických, telefonních a dalších organizací – to například může být u pozemků běžné). To vše je třeba prověřit a ve spolupráci s katastrem nemovitostí, případně stavebním úřadem či bankami dát do pořádku.

Pak se můžete rozhodovat, co s nemovitostí dále, pokud ji nehodláte využít pro svou osobní potřebu. Řešení nabízí nejčastěji pronájem nemovitosti, například pokud byste ji chtěli využít pro své rodinné potřeby v budoucnosti, nebo si ji nechat jako investiční. Druhou možností pak je přímý prodej.

Pronájem nemovitosti bude jednoduchý, pokud je dědic jeden, nebo pokud se spoluvlastníci – více dědiců – shodnou na tom, kdo se bude o nemovitost starat, a jak se bude dělit zisk z tohoto pronájmu. V případě více spoluvlastníků a nedohody o pronájmu bývá lepším řešením byt prodat nebo se dohodnout, že jeden spoluvlastník si nemovitost nechá a ostatním vyplatí jejich dědické podíly na nemovitosti. 

Ovšem pozor v případě dědění družstevního bytu. Ve skutečnosti se totiž nedědí přímo byt, ale podíl v bytovém družstvu. A to může mít například svými stanovami omezené možnosti pronájmu. U všech zděděných nemovitostí platí také zákonné předkupní právo dědiců. Ti mají 6 měsíců od nabytí dědictví přednost před ostatními kupci. Výjimkou je pouze převedení dědického podílu na jiného spoluvlastníka nebo příbuzného v rodině v první linii (děti, manžel). 

Dalším krokem jsou daně a další povinnosti vůči státu. V případě, kdy nemovitost brzy po jejím zdědění prodáte, a nejste k zemřelému v přímé linii (manžel, děti, vnoučata, rodiče, prarodiče), je třeba uhradit daň z příjmu. Osvobození se totiž týká pouze dědiců v přímé linii, pokud nemovitost oni nebo zemřelý vlastnili déle než deset let. 

Pokud hodnota zděděné nemovitosti, případně hodnota dědictví jako takového, dosáhne pěti milionů, je třeba tuto informaci nahlásit na speciálním formuláři finančnímu úřadu. A konečně, pokud si nemovitost ponecháte, musíte ji přihlásit k dani z nemovitých věcí a následně platit každý rok tuto daň. Pokud nemovitost zdědilo více dědiců, přiznání může podat po dohodě jen jeden z nich.

Nemovitost nabytá z dědictví není součástí společného jmění manželů. Následně tedy bude i příjem z případného prodeje patřit pouze dědicovi. V případě příjmů z pronájmu to tak nebude, pokud dědic následně do údržby či oprav nemovitosti investuje úspory manželů, resp. peníze získané za dobu manželství. Ale o tom podrobněji někdy příště.